Zažít a prožívat

21. března 2017 v 13:05 | Inamorata |  Myšlenky
Tento článek nemá za cíl kritizovat internet a sociální sítě. Sama je mám a používám, není na nich nic špatného. Jde mi však o způsob, jakým se využívají.

Internet je plný fotek a videí. Lidé si točí všechno. Vždy a všude. Co je na internetu, prokazatelně se stalo. Co tam není, nestalo se. Přesto mě ale udivuje to, co všechno jsou lidé schopni obětovat, aby pak mohli dokázat, že se něco stalo. Dnes se zkrátka neprožívá, pouze zažívá.
Pokud se děje cokoliv zajímavého, v krátkém časovém intervalu se objeví plno lidí, kteří vytáhnou telefony a začnou točit či fotit. To by se dalo ještě pochopit, chtějí mít památku. Jenže v tu chvíli se jejich oči připoutají k obrazovce telefonu, protože musí sledovat, zda točí správně a je všechno vidět. Stojí přímo u toho a přitom to v tu danou chvíli neprožijí. Jen si to zaznamenají na později. Aby mohli říct, že tam byli, zúčastnili se, zažili to.
Ale kdo to prožil? Jen malá hrstka z nich je schopná vykašlat se na točení a uschovávání vzpomínek. Stojí, koukají, stanou se součástí, prožívají.

Například koncerty. Na záběrech z jakéhokoliv koncertu (snad kromě vážné hudby) můžete vidět diváky, jak nadšeně svírají telefony a točí. První věcí je, jak velkou kvalitu tyto záběry budou mít a jestli vůbec budou použitelné. Další věcí je, zda to vůbec někoho zajímá. Kdo si u vás na Facebooku nebo Instagramu bude pouštět rozklepaná videa s vaším skandováním v pozadí, když si jednoduše může pustit profesionálně zpracovaný záznam? No a třetí věcí je to, že si to prostě nemůžete užít. Nenecháte se pohltit momentem, protože musíte držet telefon a musíte ho držet tak, abyste tam natočili to, co chcete.

Naučila jsem se věci prožívat. Nemusím se na každé akci s kamarádkami fotit, na každém rande se s přítelem culit do přední kamery, společné fotky z oslav sdílím až druhý den dopoledne.
Ach, jaká jsem barbarka, když všem svým sledujícím nedopřeji nejčerstvější obrázky ze svého života a sobecky si je dovolím užít naplno. Protože je to přece strašně zajímá a vůbec mě nesledují ze slušnosti jen proto, že se známe, nebo proto, že sleduji já je.

Nebudu vám říkat, jak se máte chovat, jak co dělat a jak žít. Jen vám nabízím svůj postřeh. A je na každém, jak s ním naloží. Ale pamatujte. Vzpomínky a zážitky (prožitky?) vám nikdy nikdo nesebere.

Dodatečně připojuji ilustraci. Děkuji Lucce z http://onegirl-onejourney.blog.cz/ za připomenutí fotky, kterou jsem také kdysi na netu zahlédla a která perfektně vystihuje to, na co jsem chtěla článkem poukázat.
Zdroj: zde
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 21. března 2017 v 17:15 | Reagovat

Tak já si okamžiky nenatáčím a nevystavuji na sociální sítě, a fotek tam mám taky málo, vlastně jen ty profilové. Tohle mi nic moc neříká...

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 21. března 2017 v 20:32 | Reagovat

Máš pravdu, tohle mi hrozně připomíná obrázek, který jsem nedávno viděla na facebooku, na kterém stojí dav a točí na telefon (asi nějakou celebritu) a vpředu stojí babička, která se zasněně dívá a jako jediná netočí... Byl u toho trefný popis, že ona se narodila v době, kdy se momenty prožívaly, přesně jak ty píšeš. Někdy je to na zamyšlení, jak si v dnešní době podobné momenty užíváme... :-)

3 Switch Switch | E-mail | Web | 3. dubna 2017 v 20:57 | Reagovat

Já osobně se fotím všude i při nejpitomějších situacích - s kamarády, sama až tak moc ne, no - a to kvůli vzpomínkám. Většinou ty fotky ani nikam nedávám, jak kdy... Ale Já se tak ráda probírám fotkami a vzpomínám na ty super chvíle - nechci to zapomenout, nikdy :) No a pak mám takovou tu "síň slávy" neboli spořič. Tam mám ty nejcennější fotky.

4 Switch Switch | E-mail | Web | 3. dubna 2017 v 21:06 | Reagovat

Promiň, že to mám rozdělené, ale tato část mě napadla až potom :D

Jednou jsem byla smutná kvůli jedné takové své myšlence - nějak po posledním táboře to bylo. Rok předtím jsem si říkala, že si to tentokrát musím užít naplno. Vychutnávat každičkou vteřinu. Jenže ono to někdy nejde :D někdy je to, co se děje, až moc dobrý. Nedokážeš si to užít tak, abys s tím byla stoprocentně spokojená. Pořád máš pocit, že to šlo prožít o něco líp... Svým způsobem je to smutné.

Tenhle článek mě chytl za srdce. Ráda bych jej viděla někde výš :)

A ještě jednou k tomu focení... já u těch fotek brečím, směju se, jsem smutná a těším se. Drží mě to nad vodou, koukat se na ně, a zároveň mě to shazuje do propasti deprese... Je mi jedno, jestli si ti lidé kolem myslí, že jsem nemožná, protože se fotím s kamarády tak často. Nefotím to, jako důkaz pro ostatní, že mám kamarády. Ale jako důkaz pro MĚ, že mám kamarády. To kdybych na to zapomněla. Na to, jak byl pro mě každý z těch dnů důležitý.

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. dubna 2017 v 12:21 | Reagovat

Je pravda, že tohle mě docela... ne štve, ale otravuje, jak všude lidi překáží s foťákama/mobilama. Jako jo, když jsem někde a chci fotit... já nevím, průvod, památku, přírodu... tak to udělám a vedle toho se dívám dál. Můžu tam být třeba tři hodiny, udělat si pár fotek a zbytek "prožít". Ale co se týče koncertů, okamžiků a podobně... nefotím nikdy. Jednak vím, že to nikoho nezajímá, jednak vím, že by to byla mizerná kvalita a nic z toho a jednak mě to většinou fakt ani nenapadne, že bych to měla radši vyfotit než koukat. A momentky jsem nefotila asi nikdy (heh krom Simíků :D). Ale to je obecně proto, že nezvěčňuju lidi a spíš mi na fotkách překáží.

Úplně nejhorší je, když ale někdo fotí/natáčí nonstop. Stačí jít Prahou, nebo ono i našimi Budějcemi, když je tam zrovna zájezd východoasiatů, a člověk se proplejtá v lepším případě mezi lidma, co furt někam míří mobilem, v horším případě lesem selfie tyčí. Jako proč? Vlastně jsem už dávno na tyhle fotky z dovolené a "akcí" rezignovala, protože mi stejně pak skončily v počítači, pokud jsem je vůbec aspoň protřídila, tak jsem je viděla jednou, pokud ne, tak už je neviděl nikdy nikdo, a když mi bouchnul disk a já neměla zálohu, zjistila jsem, že je mi to vlastně fuk. A pokud je někdo cpe všude po sociálních sítích ostatním... no, drtivou většinu z nich to opravdu nezajímá.

6 Dominátor Dominátor | Web | 5. dubna 2017 v 13:39 | Reagovat
7 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 14:30 | Reagovat

No a? Doba se mění, už není rok 1975, koncerty se mění, lidé jsou různí. Proč by mělo nějaké médium bránit v prožitku? Nechápu...

8 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 15:21 | Reagovat

Pitomci s mobily mi zkazili začátek koncertu Iron Maiden. Místo, aby při prvních tónech nstala klasická mela a všichni řádili, tak ti pitomci vytáhli mobily a začali natáčet.

Asi už stárnu...

9 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 5. dubna 2017 v 15:45 | Reagovat

Já mám jen blog, žádnou soc. síť a tak docela koukám....

10 Miloš Miloš | Web | 5. dubna 2017 v 19:00 | Reagovat

Já patřím mezi ty, kteří na koncertech, v divadlech (kde to je možné), v galeriích, ... se vždy snažím několik snímků ulovit. Na výletech samozřejmě tím víc.
Ale nic nenatáčím, kdysi jsem točil na analogovou kameru a vím dobře, že jsem se na videa stejně nedíval, kdežto fotky si prohlížím i po letech a když jimi proložím i nějaký text, stane se z nich trvalá vzpomínka.

11 Kory Kory | Web | 5. dubna 2017 v 19:50 | Reagovat

Mám vždycky hrozné dilema. Na jednu stranu ty události chci prožít, na druhou si je chci ale pamatovat, a v tom ty fotky nebo videa celkem pomáhají, po těch akcích, kde nefotím, si většinou nadávám, proč jsem to nedělala. Ale nechat mobil i foťák bejt a jen si to užívat je rozhodně osvobozující pocit.

12 AikoShizuki AikoShizuki | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 22:48 | Reagovat

Mno, v dnešní době je to poněkud těžší... Ale také se snažím si to více užít, než jen "užít" na sociálních sítích, ať to každý vidí, závidí a bla bla... Jo, užívat si danou chvíli/akci, pak udělat třeba fotku, dvě společně na památku, to je fajn, to beru. Alespoň bude památka jiná, než jen v hlavě, kdy můžeme zapomenout. Avšak jako nafotit za danou chvíli 100 skoro stejných fotek, mi přijde ujeté, ale tak každý má svou hlavu že ano... Někdo se bude nadále unášet vlivem stáda a někdo vystoupí jako černá ovce.

13 Avilan Avilan | Web | 6. dubna 2017 v 8:07 | Reagovat

Tohohle taky nejsem fanda. Když jsme s přítelem na koncertu, pořídí si jednu dvě fotky na památku pro sebe a konec. Ale dneska je prostě taková doba. Když má člověk možnost něco zaznamenat a mít k tomu přístup i později... Pak je tu dilema - prožít tenhle okamžik naplno a za rok za dva na něj zapomenout nebo ho i zaznamenat a mít stále po ruce? Jde jenom o to, že někteří lidi prostě fakt na svět čučí jenom skrz telefony a foťáky, místo toho, aby i kousek té události doopravdy prožili.
Třeba právě na těch koncertech se vyloženě alergická na lidi, kteří mají ten mobil celý večer před sebou. Za prvé mi to kazí výhled a za druhé pak z toho koncertu fakt moc nemají. Nebylo by lepší si udělat jednu dvě fotku? Nebo dovolená. Kolik videí je na YT z dovolených. A to jako všude měli ti lidi zaplou kameru? Je to každého věc, ale všechno se má přece využívat s rozumem.

14 Extrovert Extrovert | 6. dubna 2017 v 8:18 | Reagovat

:D ja si je natáčím ty koncerty a podobně :D ale jen chvilku, aby mi pak vubec věřili že sem tam byla :DD

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 8:27 | Reagovat

Touhla vše za každou cenu zaznamenat a sdílet je docela úsměvná. Ono to - mezi námi - málokoho zajímá (taky proč, když výsledek nemá až na výjimky prakticky žádnou hodnotu)a je to většinou jen náhražkové vyplnění času a prostoru, který neumíme zaplnit něčím, co má větší smysl.

16 jeife jeife | Web | 6. dubna 2017 v 20:42 | Reagovat

Úplně mi čteš myšlenky ...
Kolikrát mobil dokáže chvíle tak pokazit. Častěji a častěji zapínám letový režim a mobil používám jen jako hodinky, někdy ani to ne. Je to kousek svobody, kterej jsem stratila ve 12 letech a kterej zase pomalu objevuju ...

17 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 7. dubna 2017 v 11:09 | Reagovat

Ach, zaplať pánbůh za ty koncerty vážné hudby! Doufám, že se ještě dlouho budou držet :-)
(A taky za to, že se ještě stále vyrábějí hloupé telefony. Možná bych si jich měla pořídit pět - jen tak do zásoby, kdyby je náhodou vyrábět přestali. :-D)
Třeba z dovolených mám zkušenost, že když fotím, tak mi všechno zabere dvakrát víc času. Nejdřív to focení a pak samotné koukání. Ostatní to občas trochu vytáčí, ale co se dá dělat - všichni chceme mít nějakou památku a já chci taky vidět, kde jsem to vlastně byla :-)

18 Circle Circle | Web | 7. dubna 2017 v 12:37 | Reagovat

Když si to tak vezmu, tak dřív mě focení (a už bylo jedno, jestli jsem fotila já a nebo byla focená) hodně bavilo. Teď to nechávám na ostatních a musím říct, že momentky, na kterých se sice tvářím jak idiot, jsou mnohem lepší, než načančané selfíčka.

A natáčení na koncertech mě neuvěřitelně vytáčí. Jsem malého vzrůstu, takže mi mnohdy nezbývá nic jiného, než se na kapelu dívat skrz obrovský tablet.

Co fotím, tak je moje kočka. V mobilu snad nemám jinou fotku, než kočičí.:D

19 Angelique. Angelique. | Web | 7. dubna 2017 v 14:55 | Reagovat

Mluvíš mi z duše. Já chodím často na koncerty, možná až moc často v očích některých lidí, ale já to zkrátka miluju, miluju hudbu, miluju spoustu kapel a nenechám si ujít, když některá z nich přijede. A potom jde člověk na koncert a je tam obklopen lidmi, kteří natáčí každou píseň, celou dobu čumí do mobilu, a nejlíp postují ta videa rovnou na facebook. Ať nejsem úplný pokrytec, tak já si taky sem tam něco natočím nebo vyfotím, ale konkrétně na koncertech mám pravidlo jedné fotky a jednoho videa. Nic víc, nic míň, protože to není pro ostatní, ale pro mě. Chci mít vzpomínku, ale zároveň si chci užít koncert. Nechápu, na co ti lidi na ty koncerty chodí, když stejně celou dobu čumí do mobilu. Jedna moje kamarádka to takhle dělá, absolutně netuším, co se jí honí hlavou. A ta fotka je úplně dokonalá a naprosto vystihující :D Já fotím hodně, protože mě to baví a chci mít památku, ale nevisím na mobilu do takové míry, abych zapomínala události prožívat... A upřímně lidi, co to tak mají, nechápu.

20 Lucka Lucka | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 15:13 | Reagovat

Nemáš vůbec zač, to je přesně ta fotka, kterou jsem myslela. :-)

21 Faith Faith | Web | 7. dubna 2017 v 18:16 | Reagovat

Tohle právě naprosto nechápu :D člověk jde s přáteli ven a všichni vytáhnou mobily a jen dělají selfíčka, aby je mohli rychle přidat na net a všem ukázat, že se sešli, kde byli, popřípadě, co si dali v nějaké kavárně nebo co si koupili v obchodě -.-
já sama navštívím facebook nebo další soc. sítě jen jednou za čas a novou fotku přidám snad jednou za půl roku a to jen proto, že mě omrzí profilovka a chci ji změnit :) na koncertech a na akcích tedy taky fotím a dělám videa, ale určitě je nikde nesdílím, protože tyhle věci jsou jenom pro mě a když se někdo bude opravdu zajímat, kde jsem byla a co jsem dělala, tak se mě na to zeptá, ale nevěřím, že někoho zajímá, co jste měli k snídani atd. jak lidi neustále nahrávají na insta fotografie svých snídaní a večeří atd. :DD nejvíc se mi líbí, když jsem někde venku a vidím, jak se po dlouhé době někde setkají třeba dvě kamarádky a jdou si spolu někde sednout... a hned vytáhnou mobily a neprohodí spolu za celý večer zrovna moc slov -.- nedokážu si vůbec představit, že bych někde šla s kamarády nebo rodinou a byla celou dobu zahleděná do obrazovky mobilu, ale právě to se mi stává, takže tam potom sedím a čekám, až si dotyčný s někým jiným dopíše zprávičky, olajkuje všem fotky a pokouká všechny videa atd. co mu někdo poslal na snap -.- už se stalo, že mě to přestalo bavit a málem jsem šla domů -.-

22 myemocionalvivacity myemocionalvivacity | Web | 8. dubna 2017 v 1:37 | Reagovat

Nikdy jsem nebyla na koncertě, tak nevím jestli točení koncertů nějak překáží v jeho prožitku, ale pro ty, jež se toho nemohou účastnit, je dobré viodět zajímavosti z koncertu - focusy, okamžiky, určité písně a chodeografie apod.
Proto to vítám.

Co ale nesnáším je neustálá nalepenost na plackách.
Teď se zrovna taky chystám o tom psát - hrozí, že budu mít svůj dotykáč a jsem tím znechucena.
Kdyžtak koukněte.
Cítím to totiž stejně.

23 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 11:54 | Reagovat

zážitky se dají také zapomenout! Není to tak jednoduché. Každá strana mince má svoje pro a proti. Každému vyhovuje něco jiné.

Navíc, to jestli někdo někam jde, jen aby mohl říct že tam byl, nebo jestli si tam ještě udělá fotku, aby mohl ukázat, že tam byl. Je to velmi podobné, jen ta fotka navíc dělá rozdíl. Proč si ji tedy neudělat?

Všechno má svoje pro a proti.

24 Jane from Dreamland Jane from Dreamland | Web | 8. dubna 2017 v 18:45 | Reagovat

Tahle mobilová nemoc v dnešní době je ještě horší než mor :O všechny bych tyhle magory nejradši vyliskala!!!

25 Damien is online... Damien is online... | Web | 8. dubna 2017 v 21:49 | Reagovat

Absolútne súhlasím. Tiež nepatrím k ľuďom, ktorí si potrebujú zdokumentovať absolútne každú kravinu a potom to niekam posielať. No keď som niekde na akcií, občas si proste neodpustím krátky záznam ako spomienku.

26 Sandra Sandra | Web | 8. dubna 2017 v 23:26 | Reagovat

pekne napísané a obrázok to všetko pekne vystihol:)
ak som na nejakom takomto koncerte (čo sa síce stáva raz za uhorský rok:D), tak si aj niečo nahrám a pofotím. avšak ak dofotím, užívam si daný moment. nie, že tam budem postávať s mobilom v ruke a všetko sledovať cez jeho obrazovku. na to som tam neprišla.. potom som si to zbytočne zaplatila a mohla som si to pozrieť aj doma z gauču.

27 Smile Smile | Web | 9. dubna 2017 v 11:58 | Reagovat

Hezké, stručné, přesné. Tak bych popsala tvůj článek. A hlavně výstižné. :) Já si třeba na koncertu udělam dvě fotky kapely, natočim pár vteřin nějaké vyjímečné situace (například bubeník i s bicíma hlavou dolu) a pak mobil strčim zpátky do kapsy, protože to chci prožít. Tu atmosféru, ten řev, tu energii davu, mít ten pravý prožitek z akce. :) Pak stačí vidět jednu fotku a vzpomínky se hrnou samy. :)

28 veruce veruce | Web | 9. dubna 2017 v 12:27 | Reagovat

Koncerty nějakou dobu fotil můj muž, ovšem zrcadlovkou, nikoli debilní plackou. Sám toho po letech nechal s tím, že ho štvalo, že si oblíbené kapely pořádně neužije. Potřebu fotit mám zejména na výletech, fotím krajinu i rodinu. Snažím se, aby ty fotky nějak vypadaly. Rozhodně nefotím plackou na tyčce. Podle mě se fotí a točí až moc. Většina těch fotek a videí nakonec k ničemu nebude a budou po prohlédnutí autorem smazány (v horším případě rovnou nahrány na youtube, rajče a instagram v neupravené a neořezané podobě).
Kdybych třeba šla na koncert, kde se celý kotel postaví do pozoru a začne fotit a natáčet plackama, asi jim názorně ukážu, co to kotel je a co by v něm měli dělat.

29 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 10. dubna 2017 v 10:46 | Reagovat

Souhlasím :-).

Ve výsledku je důležité najít tu hranici.. pár fotek, proč ne, jedno video z koncertu, proč ne - oživit si vzpomínky prohlížením po letech je krásné. Těžko ale natáčet celý koncert a vše nafotit až ve výsledku nebude mít dotyčný žádný zážitek - a proč by se pak k takovým fotkám a videím vracel.

30 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 25. května 2017 v 7:55 | Reagovat

Souhlas :)
Já vlastně nefotím skoro vůbec, a pokud ano, tak jen tak pro zábavu anebo statické objekty jako jsou budovy a jen když mám prostor a čas.
Někde jsem četla názor, že kdybychom všichni vytiskli fotky, které máme v telefonech a tabletech, pokryli bychom jimi naněkolikrát celou zeměkouli. Trochu smutné, ne?

31 supice supice | E-mail | Web | 30. května 2018 v 18:51 | Reagovat

Ta fotka krásně zachycuje dnešní dobu. Často si připadám jako ta babička;)

32 uzivateluzexistuje uzivateluzexistuje | 30. května 2018 v 21:50 | Reagovat

Naprosto souhlasím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama