Prosinec 2016

Friendzone

2. prosince 2016 v 20:42 | Inamorata |  Myšlenky
Kdo by v dnešní době "meme" obrázků a jiných zábavných vymožeností neznal pojem friend zone? Tímto spojením se označuje situace, když mezi dvěma lidmi vzniká vztah, který však jeden z nich zastaví na úrovni kamarádství.
Pro definitní objasnění použiji jeden z těch povedenějších meme obrázků, kde vám to mladá tanečnice Maddie Ziegler jednoduše vysvětlí. I když věřím, že většina z vás ten pojem zná.


Tak, perfektní, úvod máme za sebou. Teď jsem si pro vás nachystala další obrázek. Ten mi ale už opravdu vtipný nepřijde. Možná proto, že se tohle téma opakuje stále dokola, v poslední době čím dál více.
Ještě bych ráda poznamenala, že se rozhodně neřadím mezi feministky (spíš naopak, vůbec bych neměla problém s patriarchátem), ač to tak na první pohled může vypadat.
Každopádně, obrázek máte tady, pointu článku najdete pod ním.


Zaměřím se pouze na případ, kdy žena "uvrhne do friendzone" svého nápadníka. A to zaprvé proto, že právě toho se týká náš obrázek, zadruhé je mi pohled z této strany logicky bliží, sama se do podobné situace jednou za čas dostanu a do třetice proto, že jsou z tohoto hanebného činu obviňovány především ženy.

Jednoduše mě štve to, že si chlapec přikráčí s vypnutou hrudí jako kohout, hodí patkou a prohodí nějakou děsně cool hlášku. Následně považuje za automatické, že mu slípka skočí do náruče a on si večer v kurníku užije. Jenže některé z nás zase nejsou takové slípky a kohout-frajer není zrovna náš typ. Rozpačitá odmítnutí nezabírají a alfa samec se stále dožaduje své tvrdě vybojované slepičky. Pak saháme právě po pojmu kamarád, což většinou zbývá jako poslední možnost. Proč bychom taky někoho takového dobrovolně považovaly za přítele? Okolnosti nás však donutí. Ego nebylo poraněno, samec si ulízne patku a jde za nějakou jinou samicí. Bajka končí dobře.

Jenže nejspíše právě takoví kohoutí machři potom sedají za obrazovky počítačů a vytváří podobné vtípky. Proč bychom se měly cítit provinile za to, že se nám někdo nelíbí? Že nám není sympatický ať už chováním nebo vzhledem? Většina mužů náznaky odmítnutí ignoruje, za friend zone nás proklíná a pokud jim naservírujeme pravdu, jsme označeny za vybíravé mrchy. Opravdu to někdy nemáme jednoduché.


Závěrem bych ráda provedla pár prohlášení:
- Děvčata, je v pohodě říct ne!
- NEjsem feministka.
- Muži, pokud jsi četl tento článek, nepatříš do výše zmíněné "kohoutí" skupiny (můj blog čtou výhradně intelektuálové). Nemusíš tedy být dotčený.
- A muži, pokud ti můj rozbor připadal alespoň trošku vtipný, nech mi v komentářích telefonní číslo, vezmeme se.