Průvodcův Babylon

26. srpna 2016 v 21:24 | Inamorata |  Průvodkyně
Když jsem nastupovala do nové práce jako průvodkyně, aktivně jsem si nahlásila znalost jazyků (a tedy schopnost v nich podat výklad) anglického a ruského. Jsou to moje srdcovky, baví mě a hodlám se jim věnovat i ve své budoucí profesi. Užívám si každou možnost kontaktu s lidmi, kteří těmito jazyky mluví, nejlépe, pokud to jsou rodilí mluvčí.

A přesně proto mi na dnešní prohlídku přijelo 30 důchodců z Polska.
Jistě, slovanský jazyk, holka navíc machruje s ruštinou, tak ať se předvede.
Odvážně jsem předstoupila před skupinku a začala výklad. Jenže já polštinu v životě neslyšela, takže jsem se po každé své větě s prosebným výrazem obracela na jejich překladatelku, které slova jako "tympanon, mandorla, Lužice, probošt a dráčci" dělala celkem problém. Uznávám, mohla jsem ten výklad zjednodušit, ale to bychom tam pak byli o polovinu kratší dobu. Už to vypadalo, že prohlídka proběhne hladce, s překladatelkou jsme se nakonec sladily a já jí servírovala naprosto osekané české věty. Potom jsem dědouškům a babičkám dala menší rozchod, aby si mohli prohlédnout baziliku. A to jsem neměla dělat, protože oni to pojali jako prostor pro dotazy. Seskupili se kolem mě (polovina byla o hlavu menší než já) a začali mě zasypávat otázkami. "Protestantski, katolicki?" jsem ještě rozuměla, ale potom přišel těžší kalibr. Překladatelka měla s obráceným postupem (POL -> СZ) docela problém, a tak jsme se dorozumívali rukama nohama. Potom se ke mně přibelhala jedna z babušek a spustila na mě otázku anglicky. Zasvítilo slunce, mé srdce pocítilo náhlé teplo a mou hlavu oblažila ta sladká polšťoangličtina. Řekla bych, že to bývala nějaká učitelka toho jazyka, nebo něco hodně podobného, protože se s ní dalo docela dobře domluvit. Asi minutu jsme si povídaly, a v tom přišel nějaký dědula, který na mě polsky vyštěkl, jestli si někde může zakoupit dárkové předměty. V mé hlavě nastal milisekundový Babylon. Vypadlo ze mě jen: "Ye..., da..., ehm (doprdele!) jo!"

Z prohlídky jsem se vrátila naprosto vyčerpaná, ono se to nezdá, ale je to opravdu náročné jak na mozek, tak na hlasivky. Kolegyně mě ale poprosily, jestli bych nemohla jít i na následující prohlídku, aby si ta druhá mohla zajet k lékaři. Samozřejmě jsem souhlasila, a tak už jsem za půl hodiny (normálně je pauza mezi mými prohlídkami hodina a půl) stála znovu před klášterem a znaveně jsem se usmívala na nové návštěvníky. Víte, jak jsem říkala, že umím anglicky a rusky? No, tak tam na mě kromě tří čechů koukali taky dva němci. Haha, Ich spreche nicht Deutsch. Ale jako totálně nicht. Naštěstí měli texty, takže jsem se mohla věnovat čechům a prohlídka probíhala normálně. Tři čtvrtiny již byly za námi, když tu ke mně doběhl němec a začal se na cosi vyptávat lámanou německou angličtinou (což je opravdu zlo). Vše jsem mu krásně vysvětlila svou plynulou angličtinou, usmála jsem se na něj a vrátila jsem se zpátky před české účastníky prohlídky. S úsměvem jsem se postavila ke sloupu, ukázala jsem na něj a pronesla jsem: "So, up here we can see..." Kdyby se alespoň zasmáli mé trapnosti, jenže oni na mě koukali, jako by mě nejraději rovnou poslali do psychiatrické léčebny.

A přesně takhle, milí čtenáři, vypadá průvodcův Babylon.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kalypsó Kalypsó | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 23:13 | Reagovat

Obdivuju tě! :O Aspoň máš na co vzpomínat...hlavní je se NĚJAK domluvit :D

2 sarushef sarushef | Web | 27. srpna 2016 v 18:42 | Reagovat

To musí být síla, asi bych z toho hodně brzo magořila :D

3 Switch Switch | Web | 31. srpna 2016 v 14:46 | Reagovat

Myslím, že bych tuhle práci nemohla v žádným případě dělat xD nejspíš bych u těch cizinců totálně zpanikařila :D

4 bonneris bonneris | Web | 26. listopadu 2016 v 13:11 | Reagovat

To je tak. Na práci s lidma musíš mít povahu a musíš mít žaludek. A musí ti buďto nevadit, že je polovina lidí co ten den vidíš buď úplně blbá, nevychovaná a nebo vulgární, nebo si z toho musíš dělat prdel. Vidim to sama. Dělám prodavačku a někdy jsem víc unavená z lidí co tam přijdou, než z toho že celej den stojím na nohách a furt mluvim a mluvim a mluvim.
Ale hlavní je jestli tě to baví :)

5 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 30. května 2018 v 19:21 | Reagovat

Ano, taky jsem měla prohlídku s Němci a překladatelkou, která mě musela první půlku, než jsem se naučila podávat jí naprosto osekané nezajímavé věci nenávidět... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama